Pozoruji lidi, všímam si jejich výrazu, jejich vlny vášně či bolesti, které drží hluboko v sobě, a které dráždí jejich  svaly a mrazí jejich kosti. Zajímám se především o reakce a city, které jsou zakryty hloboko v sobě, ale které i přesto nejsou plně skryty. Představuji si lidské tělo které je zachváceno emocemy, tělo, ktere je přeplněné silnými pocity, které je nemožné zcela udržet.

Kombinuji odlišné materiály, měkke a tvrdé, vosk a tkaniny, kovy a sádru. To mi umožňuje tvořit tvary, struktury a barvy, které odhalují podstatu samotného těla. Při své tvorbě nehledam celek, ale rozložím jej na části, které oddělím a izoluji, napnu a zmenšim do jejich nejbazálnějšího tvaru. Až poté se tvary opakují a utvářejí celek – krajinu těla - jež promlouvá o zkušenosti a paměti z podrobného pozorování. Je důležité, aby každý prvek byl v zakladě smyslný a silý, aby našeptal cituplný a panovačný obsah, který pak zdůrazní náruživost a odstíny těla.

Ukrytost, nehybnost, síla a křehkost jsou základními tématy mé umělecké tvorby.  Tato základní témata jsou silně ovlivněna vzpomínkami z mého ranního mládí, kdy jsem vyrůstala v Československu za komunistického režimu, a zkušenostmi z práce s lidmi, kteří trpěli duševní nevyrovnaností. V obou připadech jsem byla přítomna vniku dominátních citů, které, po sléze u mne zanechly pouze stopu emocí.